Typologie lidí: dle hypermarketových preferencí

Z chvilkového pohledu do diskusních témat a vyvěšených příspěvků je jasné, co je pro současného člověka nejdůležitější. Kdo je to však současný člověk?

Nemůžeme ho zaměňovat s moderním člověkem, neboť ten byl kdysi definován jako někdo, kdo se narodil v období vymezeném napsáním Meyerbeerovy opery „Robert ďábel“ a vánočním hitem Beatles „All you Need is Love“. Poté nastupuje člověk současný: pro sebe si tiše pobrukuje „All You Need is Shopping“, chybí mu sebemenší představivost a jeho duchovní obzor je vymezen mantinely televizní reklamní tvorby.

Pomineme-li bydlení, na čele zájmu tohoto mladého druhu je Ordinace v růžově zahradě a nákupní možnosti na maloměstě – a to přesně v tomto pořadí. Nakupování a supermarkety jsou vůbec tématem, ke kterému se chce vyjádřit úplně každý. Všichni o tom přeci něco vědí – i s jinak protivnými oldskůlovými rodiči se pak můžete při svěží nedělní konveraci shodnout, kde mají nejchutnější a zároveň nejlevnější kyselé okurky. Jaká je pak typologie lidí, kteří zaníceně na toto téma diskutují na milovickém internetu?

Typ A: Doposud jezdí postarší felicií na nákupy do Lysé. Nadává na Tesco i Plus. Vadí mu, že mu investor nepostavil hypermarket deset metrů vlevo od jeho paneláku. V létě nosí do sandálů ponožky a rád se prochází s igelitovou taškou. Slovo Tosca považuje za něco, co se dá koupit v drogérii, pravděpodobně něco na podlahu.

Typ B: Při ranní procházce na vlak se rozněžní, jakmile uvidí rozestavěný Plus. Okamžitě zapomíná na ten úžasný dvouminutový sex, který si střihli večer u televize během reklamního bloku po pořadu Na vlastní oči. Vidí se, jak sama v liduprázném marketu temperamentně postrkuje velký košík po naleštěné dlažbě vpřed a rozdychtěným pohledem vytahuje z regálů všechny ty úžasné biopoložky a malé ceny. Před pokladnou udělá i s košíkem trojitou piruetu a jásavě vmete otrávené korpulentní prodavčce do ruky svou platební kartu. Slovo Tosca považuje za zkomoleninu názvu jednoho anglického obchodního řetězce. Nákup odveze v žigulíku či favoritu na lpg.

Typ C: Děsí ho představa, že mezi námi žijí lidé předchozích dvou typů, ale jinak je celkem tolerantní. Je společenský, a přitom nemluví v těch přiteplených zdrobnělinkách jako většina akountíků, bankovních úředníků a jiných supeeer lidiček. Rád se seznamuje při ležérním nakupování v logicky uspořádaném Tescu. Věří tomu, že na světě žíjí také homosexuálové. A taky moc dobře ví, co to znamená.

Typ D: Neodsuzuje přímo jiné diskontní prodejny, ale nenápadně ostatním podsouvá, že nejlepší je Plus. Pravděpodbně drží kontrolní balík jeho akcií. Nevím, co jiného může tohoto člověka charakterizovat – snad jen že si často obléká kožené kraťasy s padacím mostem, kamizolku a příležitostně i růžové peří. Vyhledává romantické filmy s bavorskými sceneriemi a jódlováním. Grüss Gott!

Typ E: Problémy s nakupováním zůstává nezatížen. Obtěžuje jej. Vyhledáva krásné radosti smyslové. V práci se moc nenadře a dlouhou chvíli si krátí drážděním lidí v interenetových diskusích. (Ostatně proro tu ty diskuse jsou, ne?) Ve snech se mu zjevuje Dita von Teese – při večerní cestě vlakem sedí proti němu oblečená do černého krajkového prádla ve staré pantografové soupravě. On vystoupí v Lysé, ona vždy pokračuje do Nymburka. Typ E patří k vymírajícímu druhu „moderního člověka“. Nikdy nepoužívá smajlíky, protože není debil a umí napsat text tak, že každý pochopí jeho význam i bez současných neabecedních příkras.

Pokud má kdokoliv pocit, že jeho osoba nenaplňuje ani jeden z uvedených typů, nemusí zoufat. Pevně věřím, že i takový člověk není na světě zbytečně a může si svobodně vybrat, kam si půjde nakoupit nejlevnější polské jogurty.

Robert Gorc z Gorců

[Návrat na úvod]